Test BMW 325i – rodinný expres

Test BMW 325i – Rodinný expres

Autor: Lukáš Gabrhelík, rubrika: Současné BMW, Testy, Top, Z druhé ruky, publikováno: 31. 12. 2009 | 1 komentář

Řada 3 nedávno prodělala první výrazný facelift a s ním dozrála opět o kousek dále. Trojka E90 se nyní po témeř pěti letech výroby stává také velmi slušnou nabídkou na koupi ojetého auta a proto jsme se rozhodli otestovat její předfaceliftovou verzi 325i.

Za řinčení zbraní trojcípé a čtyřkruhové družiny jsme se v roce 2005 už popáté dočkali svátku všech fanoušků bavorských modrobílých vrtulí – startu nové generace řady 3, nejúspěšnějšího formátu mnichovských aut. Odcházející generace E46 se se svými více než 3 miliony exemplářů stala nejprodávanějším Bavorem všech dob a aby těch vysokých latěk nebylo dost, od nové Trojky se čekalo, že pomůže definitivně zacelit finanční jizvu po dlouhém navykání motoristické veřejnosti na Bangleův nemilosrdný řez do firemních tradic. Novou „3er“ tedy tíží nesmírná odpovědnost a proto se při její tvorbě – na rozdíl od ostatních BMW z nového milénia – riskovalo v minimální možné míře; mezigenerační podobnost je opět o kus dál, než při předávání žezla mezi třetí (E36) a čtvrtou (E46) Trojkou v roce 1998.

Design vychází z podobné premisy jako u předchůdce – Trojka má působit sportovněji, než Pětka, ale zároveň noblesněji oproti Jedničce. Na siluetě se proto téměř nic nepřekreslovalo – všechny změny lze označit za víceméně detailní a minimální přední převis a koncepce „cab backward“ nenechají pozorovatele tápat. Dlouhý rozvor posunul osu předních kol až do půlky předních nárazníků a typický tvar zadních dveří podvědomě budí velmi dynamický dojem. Příď obdržela nové identifikátory – mandlovité světlomety a zvýrazněný šípovitý výstupek na kapotě; boky částečně vyhladily svoje prolisy a většinu rušivých detailů a nyní jejich povrch nečlení už téměř nic. Typická pro novodobá BMW je dynamická kombinace tří podélných linií. Oba konce auta jsou naopak výrazněji pozměněny – tvar zadních svítilen znamená pro fanoušky malého BMW absolutní novinku a precizně tvarované světlomety s ostrými hranami působí originálně. Jak se ale později ukázalo, právě zadní světla jsou nejslabším bodem vozu a spousta lidí je nemůže vystát. Absence M paketu a xenonů (!) u testovaného kusu také na půvabu a funkčnosti také nepřidá.

test 325i thu3 Test BMW 325i Rodinný expres

Pracoviště řidiče poněkud změnilo filozofii – již se neobrací výhradně na osobu za volantem, ale zmírnilo úhel, pod kterým se k ní středová konzole stáčí, na pouhé 4 stupně. Je striktně rozděleno na provozní a komfortní zónu, přičemž druhá jmenovaná se otevřela snadnějšímu dosahu spolujezdce.

Interiér testované 325i byl vybaven středně. Základní výbavu tak doplnily především sportovní sedadla v kombinaci látka/kůže, bohužel bez vyhřívání a elektrického nastavení s paměti, multifunkční volant a dešťový senzor. Palubní deska s absencí systému iDrive a jeho kapličky nad středovým tunelem vypadá chudě a stroze, nicméně tmavá kombinace barev podtrhuje sportovní zaměření tohoto sedanu. Tam, kde hrozí kontakt s kolenem (ať už na středové konzole nebo palubní desce) vystlalo BMW prostor měkoučkými materiály.

Sedadla potažená prvotřídní kůží v kombinaci s látkou hýčkají tělo, boční vedení nevybočuje z normálu, ale v zatáčkách při běžné jízdě dokáže podržet a přitom nezpůsobovat otlačeniny rozložitějším pasažérům. Zadní sedadla bylo možno složit, což zlepšilo přepravní schopnosti a lehce zamaskovalo nedostatek v podobě malého zavazadlového prostoru.

test 325i thu4 Test BMW 325i Rodinný expres

Vnitřní prostor narostl především v oblasti kolen, do výšky si příliš vyskakovat nemůžete. Z nevyřčených negativ musíme připomenout nevhodné umístění elektrického ovládání oken u spolujezdce, jenž musí nepříjemně kroutit ruku, aby okénko vůbec stáhnul.

Tato verze 325i pod kapotou ukrývá starší variantu řadového šestiválcového motoru o objemu 2.5 litru s proměnným časováním sacích i výfukových ventilů a systémem Valvetronic o výkonu 160 kW při 6500 otáčkách a skvělým průběhem točivého momentu 250 Nm dostupným mezi 2750 a 4250 otáčkami. Benzínová jednotka oslňuje jak kultivovaností, tak dynamikou.

Po nastartování interiér prostoupí charakteristický šestiválcový akustický doprovod oznamující zařazení v první motorové lize. V horním spektru otáček, kdy se motor díky časování ventilů více uvolní ke sportovnímu výkonu vám bude lahodit typický jekot šesti válců uspořádaných do řady. Lahodný sportovní zvuk začne intenzivně prostupovat interiérem kolem 4000 otáček, v nejvyšší poloze před 7000 otáčkami dosahuje vrcholu a dokazuje, že si šestiválec pozici mezi nejlepšími skutečně zaslouží. I když 190 kW u 330i ze slitiny hořčíku a hliníku je ještě uplně jiná liga. Ale i 160 kW dokáže s trojkou slušně pohnout.

Plynulý nárůst výkonu a točivého momentu dává řidiči jistotu a možnost efektivně využít výborných parametrů pomocí ideálně nastaveného plynového pedálu s tužším chodem. Automobilu nedělá problém rychlá akcelerace, svižné předjíždění, kopcovitý terén, v němž se nezadýchá, ani rychlý dálniční sprint. Právě na dálnici je BMW 325i jako doma. Spotřeba zcela odpovídá charakteru agregátu a vozu. Místo devíti litrů v kombinovaném cyklu udávaných výrobcem jsme dosáhli spotřeby kolem deseti litrů. Ve městě si jednotka řekne i o 13 litrů, pokud ale nebudete šlapat autu neustále na krk, můžete spotřebu srazit pod devět litrů. To vsak není žádné překvapení, řadové šestiválce BMW mají tendenci papat stejně ve většině svých provedení. Realně tak budete jezdit za stejnou spotřebu s 325i tak i s 330i. Ušětříte tak zejména na pořizovací ceně vozidla.

test 325i thu51 Test BMW 325i Rodinný expres

Přestože sedan v této motorizaci je orientován zejména na pohodlné rodinné cestování tak přesné řízení s omezeným účinkem posilovače zakončené volantem s optimálním průměrem, jež nechává iniciativu na řidiči potěší každého fanouška BMW, jenž očekává od kompaktně vyhlížejícího, avšak urostlého sedanu, především radost z jízdy, jež je navíc podtrhnuta přesnou manuální převodovkou se šesti stupni. Další kapitolou je také podvozek, ten si o „hrubější“ zacházení přímo říká. Sportovní naladění si sice nerozumí s příčnými nerovnostmi, na nichž BMW 325i nervózně poskakuje, ale na hladké cestě předvádí dokonalý jízdní koncert. Rozhodit trojku na hladké cestě je i s vypnutým DSC úkol téměř nadlidský čímž se dostáváme k problému s výkonem. Na suché kvalitní cestě prostě relativně těžký sedan nemá dostatek výkonu na plynulý drift. Vynikající stabilitu si zachovává i ve vysokých rychlostech, náhlé trhnutím volantem i brzdění v zatáčce nepředstavuje problém. Obtékající vzduch posádka neslyší do 130 km/h, ani ve 180 km/h ale aerodynamický hluk neobtěžuje. Brzdy vozu jsou výborně davkovatelné s optimálním brzdným účinkem. Pochvalu si zaslouží citlivý a k sportovním choutkám řidiče šetrný stabilizační systém, který má posunutou hranici chápání a zasahuje skutečně v případě, kdy začíná hrozit nebezpečí.

BMW se svou poslední generací trojkové řady světu ukázalo, že i malé BMW může být luxusní, sportovní a technicky vyspělé zároveň. Bohužel konkretně model sedanu se nesetkal s velkou oblibou a to zejména kvůli zvláštnímu designu zadní části a rozhádaným liniím karoserie. Stačí však decentní styling a trocha investic a sedan se může proměnit v úžasně vypadající auto. Bohatě Vám postačí tovární M-packet a velké kola. Pokud se pro trojkové BMW, jako ojetý vůz rozhodnete, jistě nebudete zklamáni. Vůz disponuje skvělou spolehlivostí o čemž svědčí i fakt, že bylo letos zvoleno nejspolehlivějším autem střední třídy ve Velké Británii. Vyvarujte se však střibrné a šedé barvě bez M-packetu a základním 16″ kolům – tato kombinace z trojky udělá ošklivé káčátko. Pokud do generace E90 přesednete z E46 či dokonce E36 možná budete zklamáni ze ztráty motokárové tvrdosti a vodivosti podvozku a stejně tak Vás může iritovat „zvláštní“ interiér nové trojky. Pokud však chcete premiový a současný sedan střední třídy, moc jiných možností neexistuje. Audi A4 je ztělesněním nudy a Mercedes-Benz C klass sice současnou trojku deklasoval, ale také se podle toho cení. A tím se dostáváme k ceně, model E90 z druhého roku výroby seženete od 400.000 Kč ve střední motorizaci. A to není opravdu špatná nabídka zamyslímeli se zejména nad tím, co by se za ty peníze dalo koupit jako nové auto…

Plusy

* komfortní interiér
* silný a kultivovaný zážehový šestiválec
* výborně odhlučněný, jistý podvozek
* přesné řízení
* účinné brzdy

Minusy

* malý zavazadelník
* nevhodně umístěné ovládání oken u spolujezdce
* chudší základní výbava
* runflat pneumatiky snižující komfort
* absence xenonových světlometů

Technické údaje

Motor:
Typ motoru:	zážehový
Válce / ventily:	6 / 4
Zdvihový objem (ccm):	2497
Nejvyšší výkon (kW / ot/min):	160 / 6500
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min):	250 / 2750 – 4250
Provozní vlastnosti:
Maximální rychlost (km/h):	242
Zrychlení 0 – 100 km/h (s):	7.7
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km):	12.9 / 6.7 / 9
Rozměry a hmotnosti:
Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l):	460 / -
Objem nádrže (l):	60
Pohotovostní hm. / nosnost (kg):	1490 / 520

Rozměry dle nákresu – vnější rozměry:
a) délka (mm):	4520
b) šířka (mm):	1817
c) výška (mm):	1421
d) rozvor (mm):	2760
e) rozchod vpředu (mm):	1500
f) rozchod vzadu (mm):	1513
Rozměry dle nákresu – vnitřní rozměry:
g) podélný prostor vpředu min/max (mm):	950 / 1190
h) podélný prostor vzadu min/max (mm):	600 / 860
i) výška nad sedadlem – vpředu (mm):	950
j) výška nad sedadlem – vzadu (mm):	900
k) šířka vpředu (mm):	1400
l) šířka vzadu (mm):	1380
délka sedáku vpředu (mm):	500
délka sedáku vzadu (mm):	470
výška opěradla vpředu (mm):	630
výška opěradla vzadu (mm):	660
místo vzadu pod předním sedadlem:	ano