O designu BMW… Díl první



Inspirací pro napsání toho seriálu článků o designu BMW pro mě byl fakt, že dle mého názoru přinesla automobilka BMW v minulosti, ale i současné době spoustu zajímavých, někdy trochu extravagantních designových studií, které určitě stojí za to si podrobněji prozkoumat a některé i možná připomenout. Designérské studie jsou vždy kořením automobilové produkce. Většina fanoušků značky BMW dnes zná koncept BMW Turbo z roku 1972 od Paula Bracqua nebo Gran Coupé, někdo si možná vzpomene na asymetrické X-Coupé, ale další méně známé studie už zná jen hrstka skalních milovníků značky. Na úvod celého seriálu si připomeňme trochu historie, ačkoliv nepochybuji o tom, že ji všichni dobře známe. Ale určitě je nutná pro vnímání vývoje designu BMW jako celku. Automobilka BMW (Bayerische Motoren Werke AG) byla založena roku 1916 původně jako firma specializovaná na letecké motory. Podle roztočené vrtule údajně prý vzniklo logo samotné automobilky. To se objevuje na automobilech skoro v nezměněné podobě dodnes. Roku 1917 začíná BMW produkovat motocykly a od roku 1928 začíná produkce automobilů.

Nejvýznamnější milníky v historii a vývoji designu automobilů BMW

První automobil BMW byl model DIXI, stavěný ještě na základě licence vozu Austin Seven. Významným modelem v historii byl model BMW 328, který pomohl založit tradici lehkých sportovních roadsterů. Na těch si automobilka vždy zakládala a stavěla svoji značku i v pozdějších letech. V této době BMW získává jeden ze svých charakteristických prvků a to ledvinky na chladiči. V průběhu let a postupného vývoje se ovšem výrazně pootočily z vertikální polohy do polohy horizontální. Po válce se BMW zaměřilo na výrobu luxusních limuzín, příkladem model 502, což nebyl krok tím správným směrem. Tento záměr přivedl málem automobilku ke krachu. Firmu pomohl zachránit licenční model Isetta. Jednoprostorová Isetta s jedinými dveřmi umístěnými netradičně v přídi vozu je pro mnohé z nás asi jedno z nejzvláštnějších aut na světě. Určitě se Isettě v některém dílu budeme dopodrobna věnovat. Byl to velmi revoluční a konstrukčně zajímavě navržený model. Následoval model BMW 1500 od italského studia Giovani Michelotti. Tento model výrazně ovlivnil další směřování značky BMW. Automobil charakterizuje negativně podseknutá příď a hlavně tzv. Hofmeisterova křivka (typické zalomení zadních bočních okének), kterou nalezneme u C-sloupku. Oba tyto designové prvky se stanou charakteristickými pro další vozy. BMW je bude používat po následující desetiletí a i v současných modelech na ně nalezneme odkaz. Dříve si automobilky nechávaly své studie od světoznámých studií navrhovat ve větší míře než nyní. To je případ třeba ne zcela známého prototypu Bertone z roku 1970, který se jmenuje BMW 2200ti Garmisch.

Další neméně zajímavá studie sportovního kupé je z roku 1976. Jedná se o druhý z trojice konceptů italského studia Italdesign. Studie byla představena pod označením v originálu „Asso di Quadri“. Dále jsou určitě velmi zajímavé studie vozů od německého designéra Luigiho Colaniho. Navrhl dvě. První pod názvem BMW M2 a druhá s označením BMW 700. Druhá zmíněná je prvním vozem na světě s nosnou plastovou konstrukcí. S nástupem Clause Lutheho na pozici hlavního designéra nastává pro BMW další evoluční skok. Právě Luthe prosadil orientování interiéru a středové konzole směrem k řidiči. Toto natočení dělalo BMW tím pravým sportovním vozem. Na řidiče toto natočení působilo velmi příjemně a mohl se plně soustředit na jízdu. Z hlediska ergonomie jednoduché a geniální. Za jeho působení u BMW vznikla také nová řada 8 s předními vyklápěcími světlomety. Uvedení této řady avšak předcházel koncept M8 z roku 1991, který byl neméně zajímavý. Po příchodu dnes pravděpodobně nejznámějšího a nejkontroverznějšího automobilového designéra současnosti Američana Chrise Bangla od Fiatu k BMW nastala opravdová revoluce nejen u BMW. V oblasti ergonomie interiéru přibyl nový ovládací prvek nazývaný i-drive, který nebyl v době představení ještě úplně dotažený. I přesto inspiroval další automobilky k použití obdobného systému ve svých vozech. Právě v tuto dobu bylo BMW pod obrovskou palbou kritiky zvláště od německých novinářů, kteří na šéfdesignérovi BMW nenechali nit suchou. Na druhou stranu, právě v této době začal pro bavorskou automobilku výrazný ekonomický růst. BMW začalo získávat na tolik důležitém automobilovém trhu, jakým jsou Spojené státy, slušný tržní podíl. To byl zásadní průlom v prodejnosti bavoráků za oceánem. I na to jak němečtí novináři Chrise Bangla nedokázali přijmout, jako šéfdesignéra „svých“ BMW, tak pravdou zůstává, že za jeho éry se BMW úspěšně velmi rozrostlo a to směrem do různých nových modelových řad. Automobilka tak dokázala, že jejich tradiční prvky lze výborně aplikovat i na jiné typy karoserií než jsou sportovní roadstery a kupé. Poprvé v historii se představilo SUV s vrtulí na kapotě.

V roce 2008 BMW představilo koncepční, pro některé až přelomovou, studii Gina, která ukázala spoustu nových a velice zajímavých detailů. Avšak pozorným čtenářům nebo designérům se mohlo zdát, že už tyto křivky a detaily někde viděli. Vše vysvětlil až Chris Bangle. Právě z Giny brali inspiraci pro spoustu řešení při práci s plochami a hlavně, že tento projekt vznikl již před 7 lety! Náhle jakoby dávala některá neobvyklá řešení smysl. Právě díky Gině mohlo velkému množství lidí dojít, proč BMW pracuje s plochami na svých vozech tak, jak je vidíme na sériové produkci. Chrisovi Banglovi, ale i studii Gina bude samozřejmě věnován nejeden díl z toho designového seriálu. Po odchodu Chrise Bangla dochází pod vlivem jeho nástupce Adriana van Hooydonka k uklidnění práce s plochami. Neobjevují se už žádné divoké zvraty mezi konkávním a konvexním napětím na plochách. Naopak je kladen důraz na celkové proporce. Pod taktovkou toho designéra jsme se dočkali představení kupé BMW Vision EfficientDynamics. Oznámení, že velmi netradiční kupé půjde do výroby, je více než zajímavé. Možná budeme, tak jak je to u BMW zvykem, všichni překvapeni, co pro nás chystají. Zatím poslední dva designově velmi zajímavé modely jsme si více popsali v článku „BMW i – představení značky“.

Na závěr ještě uvedu pár zajímavých modelů a studií, které bychom si do podrobností v našem seriálu představili:

Jako zakladatele sportovních roadsterů BMW 328, asi nejelegantnější BMW všech dob BMW 507 od Albrechta Graf Goertze, BMW Turbo, určitě nesmí chybět BMW M3 (E30), úžasný koncept BMW GINA, méně známé koncepty od Colaniho, koncepty Z11, Z13 nebo Z18, BMW CS, také koncept M-Zero a nebo takové perly jako BMW 2800 Spicup.

Poslat na váš Facebook profil

Související články:

1. O designu BMW… Díl druhý
2. O designu BMW…díl třetí
3. O designu BMW… Díl šestý
4. O designu BMW… Díl pátý
5. O designu BMW… Díl sedmý
6. O designu BMW… Díl čtvrtý
7. První foto BMW řady V – první MPV z Mnichova?
8. Alpina B3 Coupe – Jako první české médium přinášíme první jízdní dojmy
9. Design v pohybu – DNA designu BMW
10. Marc Girard – Nový šéf designu interiérů

 

1 komentář k “O designu BMW… Díl první”

1. oRi říká:

   23. 6. 2011 v 15.12

   …skutečně parádní článek :) všichni významní designéři a modely…no těším se na druhý díl :)) osobně mi nejvíc voní, 507, 2002 Turbo a následně éra Clause Lutheho :)) i když proč skončil, to tu taky mohlo být napsáno :) takovou kuriozitu vynechat….? :)