O designu BMW…díl třetí

Autor: Michaela Maierová, rubrika: News, Ostatní, Starší BMW, publikováno: 6. 07. 2011 | žádný komentář

Ve třetím díle se zaměříme na projekt BMW GINA Light Visionary Model. Jak již název sám naznačuje, jedná se o čistokrevnou studii, která si nedělá ambice dostat se do sériové produkce. Avšak po designové stránce je tento model pokladem. Dalo by se ho s nadsázkou nazvat sportovním hadraplánem pro 21. století. Celkově koncept GINA vzešel z modelu BMW Z4, po němž zdědil stejný motor i podvozek.

Název GINA je zkratkou slov Geometry and functions In „N“ Adaptions, což ve volném překladu znamená „Geometrie a funkce s nekonečnými možnostmi přizpůsobení“. Jak vysvětlení zkratky napovídá, je to úžasná studie automobilu, která dokáže měnit svůj tvar. Tvůrcem této studie je tým designérů pod vedením Chrise Bangla. Další známý designér, který na studii pracoval, je Anders Warming. Na design vozů Američana Chrise Bangla existují dva vyhrocené názory. Buď se vám jím navržené automobily líbí nebo je vysloveně nesnášíte. Je málo lidí z oblasti motorismu, kteří jsou tak nějak mezi těmito oběma skupinami a nemají vyhraněný postoj. Svůj názor na koncept GINA, který přijde umístit do muzea BMW, si udělejte sami. Zda se Vám líbí či nikoliv? Nicméně už při navrhování nebylo vyloučeno, že některé designérské rysy z Giny se objeví na připravovaných „bavorácích“ v budoucnu.

GINA byla představena v roce 2008, avšak stavba modelu začala už v roce 2001. Faktem je, že při představení vozu mohli mít někteří z nás dojem, že většinu tvarových hrátek u BMW někdy viděli. Vše ale uvedl Chris Bangle na pravou míru, když objasnil, že právě z Giny brali inspiraci pro spoustu řešení při práci s plochami celých sedm let. Náhle jakoby dávala některá neobvyklá řešení smysl. Právě díky Gině spoustě lidem mohlo dojít, proč BMW pracuje s plochami na autech právě tak, jak je vidíme v sériové produkci. Projekt GINA je studnicí nových nápadů. Tým designérů pod vedením Bangla si na Gině navíc nehrál jen s proporcemi a plochami, ale i s technologií a materiály. GINA byla představena jak dvoumístný roadster. Princip karoserie je jednoduchý. Přes nosnou ocelovou kostru s carbonovými kompozity je natažena odolná a především pružná látka. Právě ocelovo-carbonová vnitřní kostra auta zajišťuje bezpečí posádky. Dveře se otevírají jako dvě motýlí křídla. Toto řešení tak umožní nenarušit linii vozu tradiční mezerou okolo dveří. Látka se při otevření jednoduše uvolní. Také při rozsvěcování světel, které jsou ve vypnutém stavu zakryté tkaninou, se tkanina „odhrne“ a světla na vás mrknou, jako kdyby GINA byla nějaké živé zvíře.

Stejný princip umožňuje přístup také k motoru. Myšleno bylo i na interiér, který lze nastavit podle přání řidiče, aby mu padl jako ušitý na míru, a to včetně sedadel. Použitím látky se Chris Bangle navrátil k řešení, které použili tvůrci hadraplánu v minulém století. Tkanina s polyuretanovým povrchem má dvě zásadní výhody. Je lehká a pomáhá s celkovou aerodynamikou vozu. Při vysokých rychlostech se uzpůsobuje tvar karoserie tak, aby byl odpor vzduchu co nejmenší. Dalšími vlastnostmi jsou pružnost, odolnost proti vodě, její trvanlivost a s tím související odolnost proti nízkým i vysokým teplotám. Celá kostra se ovládá pomocí elektrohydraulických prvků. A tak lze celkem snadno změnit tvar nejen zadního spoileru, prahů, kapoty, dveří, sedadel ale i interiéru vozu. To umožňuje řidiči měnit tvar vozu “za běhu” a přizpůsobit ho aktuálním přáním, požadavkům a stylu své jízdy. Konstruktéři z BMW mají opravdu velkou fantazii, když je v dnešní době hliníku či titanu, napadlo, že by se mohlo opět pracovat s plátnem. Materiálem ohebným, lehkým, měkkým a přizpůsobivým. Prostě snem každého konstruktéra, designéra a technika. Nový koncept Gina Light Visionary Model se sice do sériové výroby a na silnice nedostane, ale to neznamená, že tento návrat k počátkům letectví není zajímavý. Už na první pohled je znát, že auto přesně kopíruje myšlenky největšího, nejznámějšího a především nejkontroverznějšího muže od BMW za posledních několik desítek let.

Designéra Chrise Bangela. Jeho nástupci, ale i ostatní designéři mají konstrukci, se kterou mohou neustále pracovat, měnit její tvar a zkoušet různé nové designové nápady. A to vše na jednom jediném autě, bez nutnosti stavět nové modely. Je to koncept, který bezpochyby posouvá hranice tvarování a designu automobilů o mnoho dále. Tato studie ušetří spoustu materiálu, nákladů a především spoustu času a to vše za pomoci několika tlačítek, kterými upravujete tvar vozu. BMW může rychleji ověřovat nové modely v praxi, jinak řečeno je ihned namodelovat na tomto konceptu. Tento proces vývoje byl použit při designování BMW Z4 M Roadster a BMW Z4 M Coupé. Studie GINA Light Visionary Model je opravdu revolučním krokem na poli automobilového designu. Pro některé z nás je až uměleckým dílem.