“Z3 kupé nepotřebuje mnoho slov. Jízda s ním hovoří za vše.” Takto uvedl nový vůz Bernd Pischetsrieder, předseda představenstva BMW AG. S rozporuplnými reakcemi bylo v roce 1998 přesně 2 roky po uvedení roadsteru Z3 a verze M roadster uvedeno na trh BMW Z3 coupe a M coupe.
Část veřejnosti jej milovala pro odvážný retro design, část jej odmítala a dávala mu různé přezdívky jako rozšlápnutá bota, žabička apod. Vnímání značky BMW veřejností bylo přece jen spíše přes klasické modely 3,5,7 řady a jejich verzí M3 a M5. Navíc si musíme uvědomit, že trh se znovu učil po více jak desetileté pauze malá kupé znovu milovat a to především díky Audi TT a Mercedesu SLK. BMW pak samozřejmě nechtělo zůstat pozadu. Čím si ale kupé absolutně získalo respekt, byly jeho nekompromisní jízdní vlastnosti a špičkový, léta vyzkoušený motor z M3 E36. V tomto směru mělo papírově téměř srovnatelné výkony s Porsche 911 a to už rozhodně nemohl nikdo ignorovat.
Všechny Z3 se montovaly v americkém závodě ve Spartanburgu a nejinak to bylo i u kupé a její verze M, o které budeme dnes psát. Právě u verze M se však pohonné jednotky pro změnu montovaly ručně v Německu a do USA se pak dovážely k usazení. Naštěstí pro nás se do Evropy dovážela silnější z obou verzí M a to konkrétně s motorem 3,2 litru o výkonu 321 koní (později 325 koní), zatímco pro americký trh byla určena verze s výkonem „pouhých“ 240 koní. Proč tomu tak bylo se mi bohužel nepodařilo zjistit. Cena M coupe nebyla nijak malá a dosahovala tehdy výše téměř 2 mil. korun. Když uvážíme, že například v Německu, za celou dobu prodeje bylo prodáno pouze něco přes 6 tisíc verzí Z3 coupe, tak je jasné, že M coupe je poměrně exkluzivní záležitosti.
Vůz vychází přímo z roadsteru Z3 a je zajímavé, že kupé je těžší nežli roadster, ačkoliv tomu normálně bývá naopak. Stalo se to především díky kritice tuhosti karoserie roadsteru, který se v zatáčkách dost kroutil a tak konstruktéři v podstatě přidali střechu, kterou tuhost více než 2x zvýšili, ale váha tím pádem vzrostla. M coupe váží 1490 kg a to rozhodně na velikost auta není málo. Rozložení hmotnosti je pak ideálních 50:50 mezi přední a zadní nápravu.
Pohonnou jednotku tvoří starý známý 6-ti válec, který byl přímo převzat z M3 a pohání tradičně zadní nápravu. Převodovka je 5-ti stupňová, 6-ti stupňová se sem tehdy ještě kvůli prostoru nevešla,. Verze M byly osazovány samosvorným diferenciálem s 25% svorností. Stabilizační systém DSC byl přidáván až koncem roku 2000 a proto auto nabízí celkem čisté jízdní zážitky bez jakýchkoliv pomocníků, samozřejmě se všemi nároky na řidiče.
Vzhled již dnes působí jinak než před 10 lety, ale díky exkluzivitě kupé s ním i dnes upoutáte hodně pozornosti. Mně osobně se líbí nejvíce právě zadní část s roztáhlými boky a čtyřmi koncovkami výfuků. Každopádně auto vynikne mnohem více při setkání naživo než z obrázků.
Pojďme ale dovnitř. Ve 2-sedadlové kabině není rozhodně místa nazbyt. Místa je stejně jako v roadsteru, navíc postavy vyšší než 185 cm už mohou brnkat hlavou o strop. Coupe má alespoň celkem použitelný kufr, kde jeho základní hodnota činí 210 litrů, ale když je zaplníte až po strop, máte k dispozici až 400 litrů, což třeba v porovnání s Porsche je opravdu slušné. Výbava je poměrně strohá, možné bylo objednat elektricky ovládaná a vyhřívaná sedadla (bez paměti), manuální klimatizaci, kůži nappa a audiosystém Harman/Kardon a CD měnič. Zkrátka jak se na čistě sportovní auto sluší.
A jak se v něm jezdí? Usednete asi 30 cm před zadní kola a obejmou Vás dobře tvarovaná sedadla, která Vás příjemně drží, ale na druhou stranu poskytují slušný komfort. Volant nastavit nelze a tak je nutné nastavit vše na sedačce. Výhled z auta přes ohromně dlouhou kapotu je poměrně malý a je si na něj potřeba zvyknout, nicméně po čase s tím nemám žádné problémy. Nastavíte zpětná zrcátka, která mají asi nejhlasitější motorky na světě a můžete vyrazit. Rozhodování jestli zapnout nebo vypnout stabilizaci máte jednoduché, žádná zde totiž není. Nastartujete a brzy pochopíte, že 1. převodový stupeň je určen čistě k efektním rozjezdům rovnou do smyku. Motor táhne od cca 2.000 otáček a nepustí vás až do 7.500. Rykot mezi 5.000 a 7.500 Vás bude bavit asi nejvíc a stejně tak Vaši nádrž. Zrychlení na 0-100 zvládnete za 5,3 sekundy. Auto jde krásně do driftu a jde velice dobře ovládat plynem, asi nejlépe to poznáte na přiloženém videu. Podvozek je poměrně tvrdý a absolutně jej nelze srovnávat s M3. Sedíte podstatně níž a přejezd přes nerovnosti je zatraceně cítit. Na autě jsou 17“ palcová kola a o větších v Čechách asi ani přemýšlet nebudete. Do volantu dostáváte výbornou vazbu a řidičský zážitek je na dobré cestě výborný. Jakmile ale budete na děravé okresce, budete možná schopni s méně citlivým autem jet rychleji, protože odskoky a poskakování, které provázejí jízdu s M coupe v méně citlivém autě, prostě neucítíte. Vemte ale M coupé na okruh, kde se cítí náramně a spoustu aut absolutně degradujete. Na okruhu se s ní dají jezdit stejné časy jako s M3 E46 a ani Porsche 911 996 Vám neujede. Nissan Z350 je pak bombónek, který s chutí zakousnete. Sériové brzdy bohužel nejsou nic moc a poměrně rychle se unaví a tak mnoho M coupé má brzdy jiné a ani tato není výjimkou. Spotřeba se pohybuje mezi 12-13 litry což není na daný výkon zas až tak moc, na okruhu to je samozřejmě úplně jinak.
Dnes už je samozřejmě i M coupe překonáno, na trhu je již nový model Z4 M coupe a i další automobilky už mají nové modely. Nicméně Nissan Z350 Vás nedostane, Audi TT a Porsche Cayman S nemá dostatečný výkon a ani současná generace M3 Vám neujede. Takže i v současnosti má Z3 M coupe co říct, navíc se dají dnes koupit za poměrně slušné peníze a to na rozšlápnutou botu nezní tak špatně, ne?
Robert Hrdlička
Související články: